Vyhřívaná podložka: teplo, které drží díl na místě

Proč podložka potřebuje topení

Roztavený plast se při chladnutí smršťuje. Pokud je podložka studená, spodní vrstvy se smrští rychle a díl se na okrajích zvedne od podložky (warping). U teplé podložky chladne pomaleji a rovnoměrně a první vrstva líp přilne.

Tepla ale nesmí být moc: pokud je podložka teplejší než teplota skelného přechodu materiálu, spodní vrstvy změknou a vzniká sloní noha, tedy mírně rozšířený spodek dílu. Viz také skelný přechod.

Typické teploty

Pro PLA se používá zhruba 55 až 60 °C, pro PETG zhruba 70 až 80 °C. Přesné hodnoty určuje výrobce filamentu a profil ve sliceru (teplota podložky). Vyšší teplota není lepší, u PLA se hlavně zbytečně zvětší riziko sloní nohy.

Podložka potřebuje chvíli na zahřátí, obvykle pár minut. Tato doba se přidává k času každého tisku.

Co vám z toho plyne

• Ploché díly. Dlouhé tenké nebo ploché díly jsou na kroucení nejcitlivější. Pomáhají zaoblené rohy u spodku (zaoblení).
• Hrana u podložky. Spodní okraj bude trochu zaoblený nebo mírně širší, takže přesné uložení v ose Z navrhujte s rezervou.
• Nemusíte nic nastavovat. Teplotu podložky určuje profil materiálu, u objednávky vybíráte jen materiál a pevnost.

Proč teplo stoupá jen od podložky

Teplo z podložky se přenáší hlavně do spodních vrstev dílu. Horní vrstvy chladnou na vzduchu, takže má díl teplotní spád. U vyššího dílu jsou proto spodní vrstvy trvale teplejší než horní a tvoří se vnitřní pnutí, které se uvolňuje kroucením.

V uzavřené tiskárně je tento spád menší, protože teplý vzduch z podložky zůstává v komoře (uzavřená komora). Proto se větší ploché díly tisknou spolehlivěji v uzavřených strojích, jako jsou naše.